je důvod

uvedený v zákoníku práce a případně další důvod sjednaný v pracovní

smlouvě, přičemž ke sjednání výpovědních důvodů v kolektivní smlouvě  se nepřihlíží

může

být pokud zaměstnanec v době prvních 14 kalendářních dnů trvání dočasné

pracovní neschopnosti poruší zvlášť hrubým způsobem  povinnost zdržovat se v době dočasné pracovní

neschopnosti v místě pobytu a dodržovat dobu a rozsah povolených vycházek podle

zákona o nemocenském pojištění

žádná

varianta není správná

je některý z důvodů

uvedených v taxativním výčtu v § 52 ZPr

může

být opakované méně závažné porušení povinnosti vyplývající z právních předpisů

vztahujících se k zaměstnancem vykonávané práci

na

jeho minimální výši má vliv délka trvání pracovního poměru

u zaměstnavatele 

náleží

zaměstnanci v případě výpovědi z pracovního poměru ze strany

zaměstnavatele z tzv. organizačních důvodů (§ 52 písm. a), b) a c)  ZPr)

je

kráceno zaměstnanci u něhož došlo ve výpovědní době k výskytu neomluvených

absencí v délce přesahující v součtu 3 směny

nenáleží

tzv. pracujícím důchodcům

náleží

(či nikoliv) zaměstnanci v závislosti 

na aplikovaném  výpovědním důvodu;

dle výpovědního důvodu se též může lišit zákonná výše odstupného

náleží

též zaměstnanci, který rozvázal pracovní poměr dohodu z důvodů uvedených v § 52

písm. a) až c) ZPr

se

započítává na podporu v nezaměstnanosti

pokud o

jeho neplatnosti rozhodne rada zaměstnanců

pokud

jeho neplatnost zjistil Oblastní inspektorát práce

pokud

jeho neplatnost určil soud

Žádná varianta není správná

pokud

jeho neplatnost konstatoval Úřad práce

pokud

nebylo projednáno s odborovou organizací

Výpovědní

doba počíná prvním pracovním dnem následujícím po jejím doručení a končí

uplynutím dvou měsíců

Výpovědní

doba začíná běžet dnem, v němž byla výpověď doručena druhé smluvní straně a

končí dnem, který se číslem shoduje se dnem, v němž nastala skutečnost, od níž

se lhůta počítá

Žádná varianta není správná

Výpovědní

doba začíná prvním dnem kalendářního měsíce následujícího po doručení výpovědi

a vždy končí uplynutím posledního dne příslušného kalendářního měsíce.   

pramenem práva jsou celé kolektivní smlouvy

žádná odpověď není správná

pramenem práva jsou pouze kolektivní smlouvy vyššího stupně

kolektivní smlouvy nejsou pramenem práva

pramenem práva jsou pouze normativní části kolektivních smluv;

normativní je ta část kolektivní smlouvy, jejíž ustanovení jsou obecné povahy a

upravují celou skupinu právních vztahů neurčitého počtu a stejného druhu

komplexnost, jednotnost, kogentnost, osamostatnění

osamostatnění a komplexnost

jednotnost a kogentnost

kogentnost, komplexnost a osamostatnění

žádná odpověď není správná

nařízení

žádná odpověď není správná

směrnice

kvaziprecedenční rozhodování Soudního dvora EU

v roce 1811 – ABGB

v roce 1789

v roce 1867

žádná odpověď není správná

v roce 1848

organizační

vzdělávací

žádná odpověď není správná

ochranná