kvalifikovaná většina (pro návrhy

Komise tedy musí hlasovat 55 % členských států, které tvoří alespoň 65 %

populace EU)

jednomyslnost

většina všech členských států

(tj. alespoň 14 hlasů z 27)

prostá většina přítomných

zástupců členských států

vysoký představitel Unie pro

zahraniční věci a bezpečnostní politiku

osoba zvolená Evropskou radou

kvalifikovanou většinou na dobu dva a půl roku

předseda Komise

předseda vlády/hlava státu

členského státu předsedajícího v Radě

Neformální označení pro

bilaterální jednání hlav států a předsedů vlád s předsedou Evropské rady.

Orgán sestávající z diplomatů

členských států EU, který připravuje schůze Rady (podle agendy členěný na

Coreper I a II).

Budova, ve které sídlí Komise.

Nic z výše uvedeného.

Předsedá Radě ve složení pro

zahraniční věc (

Je jedním z místopředsedů

Komise.

Vede společnou zahraniční a

bezpečnostní politiku Unie, mj. tedy v této oblasti vydává závazná

rozhodnutí, která mohou být Radou jednomyslně vetována.

Vede společnou zahraniční a

bezpečnostní politiku Unie, mj. tedy přispívá k jejímu vytváření a provádí

ji jako zmocněnec Rady.

Komise odpovídá Evropskému

parlamentu jako sbor, Evropský parlament jí může vyslovit nedůvěru, pokud se na

tomto kroku shodne s Radou.

Evropský parlament nemůže Komisi

vyslovit nedůvěru, v tomto se liší od řady vnitrostátních parlamentů.

Komise odpovídá jako sbor,

Evropský parlament jí může vyslovit nedůvěru, na základě čehož musí členové

Komise ze svých funkcí kolektivně odstoupit.

Jde o individuální odpovědnost

členů Komise, Evropský parlament si kdykoli může pozvat člena Komise na

„grilování“, na základě kterého rozhodne o tom, zda příslušného člena Komise

odvolá.

Komise

Rada

Evropská rada

žádný z výše uvedených

Evropská rada

Rada

Komise

Evropský parlament

Rada

Komise

žádný z výše uvedených

Evropská rada

přímo volení zástupci občanů EU

hlavy států a předsedové vlád

členských států

nezávislí členové jmenovaní

Evropskou radou poté, co byli jakožto sbor schváleni Evropským parlamentem

zástupci členský států na

ministerské úrovni

Zástupci členských států se někdy

setkávají v užších formátech, např. euroskupina pro členy eurozóny apod.

Rada se člení na různé formace

podle typu projednávané agendy (např. zahraniční věci, hospodářské a finanční

věci apod.), zasedání každé formace se účastní ministři odpovědní za příslušnou

agendu.

Jedná se o rozlišení zasedání

zástupců členských států na ministerské úrovni, diplomatů v rámci Coreperu

a úředníků v rámci pracovních skupin.

Jde o situaci, kdy zástupce

některého členského státu není na zasedání přítomen, zmocní však jiného

zástupce k tomu, aby jednal jeho jménem.