Prezidenta a dalších dvou členů.

Guvernérů centrálních bank členských států.

prezidenta ECB, viceprezidenta a dalších čtyř

členů.

Prezidenta ECB, viceprezidenta a dalších pěti

členů.

Člen Účetního dvora může vykonávat jakékoliv

jiné placené i neplacení povolání.

Členové nemohou být jmenováni opakovaně.

Členové nesmí vykonávat ani pedagogickou

činnost na vysokých školách.

O odvolání člena Účetního dvora rozhoduje

Soudní dvůr.

Evropský parlament a rozhoduje prostou

většinou

Rada EU a rozhoduje prostou většinou

Evropská rada a rozhoduje kvalifikovanou

většinou

Evropská rada a rozhoduje prostou většinou

čtvrté

druhé

první

třetí

ECB a národní centrální banky mohou sanovat

veřejné rozpočty na úrovni EU i na úrovni členských států.

Nezávislost personální se projevuje

v délce funkčního období orgánů ECB a také národních centrálních bank, kdy

platí, že funkční období by se nemělo překrývat s funkčním obdobím

národních vlád a orgánů EU.

Nezávislost ECB je jedním ze základních

pilířů její činnosti a má zabránit ovlivňování společné měnové politiky

jakýmikoli vnějšími vlivy, zejména jinými orgány, ať již členských států nebo

samotné EU.

Nezávislost ECB má různé formy, nejčastěji se

setkáváme s nezávislostí institucionální, personální, finanční, funkční.

Rada guvernérů funguje na mezivládním principu.

Rada guvernérů rozhoduje obvykle prostou

většinou.

Rada guvernérů funguje na nadnárodním

principu.

Každý členský stát má v Radě guvernérů

svého zástupce.

Jedná se o orgán založený, aby prováděl

kontrolu finančních prostředků EU.

Kontroluje především Komisi EU, která

spravuje zhruba 80 % finančních prostředků EU, rovněž kontroluje členské státy.

Jedná se o správní orgán.

Jedná se o soudní orgán a má pravomoc

rozhodovat o právech a povinnostech.

Lucemburk

Brusel

Paříž

Evropská rada musí navrhnout tzv.

Spitzenkandidáta (kandidát na předsedu Komise nominovaný evropskou politickou

stranou), jehož strany obdržely ve volbách do Evropského parlamentu nejvíce

hlasů.

Evropská rada si musí vybrat

jednoho ze Spitzenkadidátů (kandidáti na předsedu Komise nominovaní evropskou

politickou stranou) nominovaných ve volbách do Evropského parlamentu, rozhoduje

o tom kvalifikovanou většinou.

Evropská rada navrhuje jednoho

člena ze svého středu, rozhoduje o tom jednomyslně.

Evropská rada navrhuje kandidáta

na předsedu Komise kvalifikovanou většinou s přihlédnutím k výsledku

voleb do Evropského parlamentu, není však vázána nominacemi evropských politických

stran.

každý členský stát po dobu 6

měsíců na bázi rotačního předsednictví

předseda Evropské rady

předseda Evropského parlamentu

předseda Komise