rozhodnutím členského státu

předsedajícího v daný okamžik v Radě

jednomyslně

prostou většinou svých členů

kvalifikovanou většinou (pro

návrhy Komise tedy musí hlasovat 55 % členských států, které tvoří alespoň

65 % populace EU)

NE, kontrola zásady subsidiarity

podle uvedeného protokolu probíhá pouze v rámci legislativního procesu.

ANO, vnitrostátní parlamenty (a

v některých případech Výbor regionů) mohou iniciovat řízení před Soudním

dvorem Evropské unie, ve kterém bude dodržení zásady subsidiarity přezkoumáno.

Žádná z uvedených odpovědí

není správná.

ANO, pokud všechny vnitrostátní

parlamenty po vydání legislativního aktu zašlou Komisi odůvodněné stanovisko,

půjde o tzv. „červenou kartu“ a příslušný akt bude zneplatněn.

Institut umožňující 9 a více

členským státům mezi sebou navzájem přistoupit k hlubší integraci, pokud

splní podmínky stanovené primárním právem.

Nic z výše uvedeného.

Zakázaná praxe spočívající v

zavádění rozdílných pravidel pro různé členské státy.

Činnost EU spočívající

v podpoře koordinace politik mezi členskými státy.

Zvláštní legislativní proces se

neřídí jednou sadou pravidel, jde o řadu dílčích procedur, které jsou

specifikovány ustanovením, které (spolu)vytváří právní základ pro vydání

příslušného legislativního aktu.

Nic z výše uvedeného.

Primární právo k tomuto

mlčí, pravidla zvláštního legislativního procesu byla zakotvena

interinstitucionální dohodou mezi Radou, Komisí a Evropským parlamentem.

Tento proces je komplexně upraven

v Protokolu o zvláštním legislativním postupu.

Komise

Evropská rada

Rada

Evropský parlament

doporučená podoba vnitrostátního

aktu, kterým má být příslušný legislativní akt proveden v příslušném

členském státě

důvodová zpráva

odůvodnění souladu návrhu

s principy subsidiarity a proporcionality

navržené znění legislativního

aktu, tj. body odůvodnění („preambule“) a jednotlivá ustanovení navrženého aktu

Nejsou přijímány legislativním

postupem, lze je přirovnat k českým podzákonným předpisům.

Jsou legislativní akty přijímané

ve formě rozhodnutí.

Jsou přijímány zvláštním

legislativním postupem.

Nejde o akty vydané orgány

Evropské unie, jde o označení pro zákony přijaté vnitrostátními parlamenty

k provedení směrnic.

Jde o tzv. „žlutou kartu“,

předkladatel návrhu se musí opětovně zabývat otázkou souladu návrhu

s principem subsidiarity a odůvodnit, proč návrh zachovává, mění nebo

stahuje.

Nic z výše uvedeného.      

Jde o tzv. „červenou kartu“ a

legislativní proces tímto končí.

Jde o tzv. „oranžovou kartu“,

pokud předkladatel zachová původní návrh a odůvodní jeho soulad

s principem subsidiarity, Evropský parlament a Rada se musí v 1.

čtení zabývat otázkou souladu návrhu s principem subsidiarity.

Vyhlášení výsledků referenda o

vystoupení

Dne, na kterém se jednomyslně

musí shodnout všichni členové Evropské rady (mimo odcházejícího členského

státu)

Rozhodnutí o vystoupení

v souladu s ústavními předpisy odcházejícího členského státu a

oznámení tohoto záměru Evropské radě

Dne, na kterém se dohodnou

zástupci odcházejícího členského státu a ostatních členských států

Vyjednával za Evropskou unii

jako hlavní vyjednavač Michel Barnier

Musel před vstupem do EU

přezkoumat a schválit Ústavní soud

Musela Česká republika i ostatní

členské státy EU ratifikovat v souladu se svými vlastními ústavními

požadavky

Podepisoval za Českou republiku

jako předseda vlády Václav Klaus