Legislativní akty by neměly jít

nad rámec toho, co je nezbytné k dosažení jejich cíle.

EU smí svými legislativními akty

pouze subsidiárně doplňovat aktivity členských států.

EU nemůže vydat legislativní akt

bez tzv. „právního základu“ (explicitního či implicitního zmocnění plynoucího z

primárního práva).

Pokud nejedná v rámci své

výlučné pravomoci, EU by neměla vydávat legislativní akty v situaci, kdy

lze cíle těchto legislativních aktů lépe dosáhnout na úrovni národní,

regionální či místní.